úterý 24. února 2009

O Škaredé stopařce aneb jak hranatý a velký autobus nakonec přijel

Bylo nebylo jednoho zimního dne. Vsude mrzlo az prastelo a nebohy student cekal na vlak a mrznul... Ale neplette se mile deti, on nejel do skoly. Jel totiz do banky vyrizovat debilni potvrzeni k prihlasce na vysokou skolu. Vlak nikde... cekal tedy s ostatnimi nebohymi a mrznoucimi studenty asi deset minut, pak se nasral a zavolal na nadrazi. Tam mu rekli ze vlak nejede.

Vydal se tedy na autobus. Cekal pet minut, deset minut, patnact minut, kdyz tu k nemu pristoupila jakasi pani: "V kolik to prosimte jede?" rekla svym zastrenym, znacne prochlastanym a prokourenym hlaskem. "Melo to jet v 8:15." odpovedel student stale jeste omracen z toho ze mu ona zenstina tyka a prohledl si ji. Jeji vzhled byl znacne "originalni" obrovske kruhy pod ocima po zajiste prohyrene noci mela prekryty vrstvou make-upu, coz navozovalo dojem prestarle a vyslouzile kurtizany (coz je lepsi vyraz pro devku - kdybyste nevedeli deti:-)) v tomto dojmu jenom utvrzovaly jeji odrustajici prebarvene vlasy a blize nespecifikovatelny hav:-D

Dama se rozhledla po nastupisti a vytipovala si obet. Zamirila k mlade zene řka: "Tak co slecno, nepujdete se mnou na stopa?" Slecna najednou ohluchla neb nehnula ani brvou a dal se divala do zeme. Zenstina se tedy vydala stopovat sama... Zvlastni, jeste nikdy jsem nevidel tolik aut ktere by zustavali v nasem "velkomeste". Prestoze za zastavkou jsou do konce naseho city jenom asi dve ulice a plus minus dvacet baraku, vsichni najednou ukazovali ze jsou mistni a dal nejedou. Zenstina si zacala nahlas stezovat... v tom projel kolem autobus nejakeho zajezdu. Podezrele si ho prohledla, zahudrovala si neco pod fousy a stopovala dal. Po asi peti minutach prosel kolem jakysi muz a rika: "Co Fanko stopujes?" "Jo ale nemuzu nic chytit." (V tomto okamziku si mohli ti vsimavejsi vsimnout kohosi kdo heka smichy do sve cerno-sedo-fialove saly) Zenstina: "Jak ten autobus vypada nevis?" (uz toto samo o sobe je hloupa otazka) Muz: "Takovy velky a hranaty." Zenstina: "Proboha tak to on uz jel!!! Ja jsem ho videla!" (myslice autobus zajezdu). Po peti minutach nas autobus prijel... KONEC POHADKY



Zamyšlení na závěr (budu vycházet ze středověké filozofie):

"Je úžasné jak na základě univerzalia (=obecné vlastnosti), lze vyvozovat reálnost (=jednotlivost)..."

Jak mohla stopařka poznat autobus podle toho, že je velký a hranatý? Přece KAŽDÝ autobus je velký a hranatý:-D Buď byla dokonalá nebo šílená, ale vzhledem k tomu, že se spletla, protože po chvili přijel, musela být spíš šílená:-P

neděle 22. února 2009

Konsternovaný

... a to naprosto, uplne, zcela, proste maximalne.

Zacalo to vcerejsim "predavanim darku na pul hodinky", ze ktereho jsem se vratil silne spolecensky znaven (to znamena skoro totalne nasrot) asi v jednu rano:-D Do postele jsem se dostal ve dve. Pote nasledoval spanek, ktery trval presne - podle me spankove deficitni konstanty (:-D pokud spim vic nez 7 hodin nebo min nez pet a pul tak jsem nevyspany, unaveny a velice neprijemny) - sedm hodin. Asi pul hodiny po "vysoukani" se z postele jsem byl donucen nahodit lyzarskou vystroj a vyzbroj a vyrazit na svah.

Nabidka: dva vleky. Prvni svah mensi, druhy asi trojnasobny. Rikam si: "Stojim na tom poprve za posledni dva roky, pudu na mensi at se nezabiju." Prvni jizda ve stylu dostat-se-dolu-a-nezabit-se-pri-tom dopadla dobre. Takze jsem pak valil jako drak. Ted ale k one osudne udalosti. Jedu si na vleku a premyslim si nad bytim a nebytim, smyslem zivota, tim jak me boli nohy a jak jsem nevyspany a najednou neco slysim... podivam se na vedlejsi vlek a tam nejake male dite. Chvilku na me hledi, pak se usmeje: "Pane, budte vic vesely." Skoro jsem hodil tlamu jak jsem byl vyjeveny:-D



Moudro dne:

"Depresi, únavu a znudění, lze skrývat před světem jen do okamžiku, než vám úplně cizí osmiletá holčička, která umí lyžovat líp než vy, řekne, že máte být víc veselí."

Nenávist a Evžen Oněgin aneb proč se dospělí chovají jako děti a děti jako dospělí

Onehdá

Zacneme poporade... Onehda (nevim proc, ale oblibil jsem si slovo onehdá:-D zni tak... dokonale:-D) jsem prochazel pres chodbu ve druhem patre naseho uchvacujiciho ustavu a koho nevidim. Slecna s podivnym a temnym pohledem. Vypadala ze by me nejspis na miste priskvarila kdyby mohla. Z oci ji slehaly plameny a vypadala ze siru neplive jen proto, ze by si zapalila dredy:-D Je to nejaka milencina kamaradka ktera me nenavidi:-D Dobry no... samozrejme me nenapadlo nic lepsiho nez se tomu jejimu vrazednemu pohledu vysmat. Uz si ani nepamatuju kdy jsem propadl zachvatu smichu... jestli hned kdyz jsem ji videl nebo kdyz zacala neco brblat nebo az kdyz jsem ji presel...


Pátek aneb jak jsem prisel k uzasnemu Evzenu Oneginu:-D

Patek jsem prezil bez ujmy. Prestoze Tweetka vyhrozovala zkousenim, zadne se nekonalo. Beztak jsem mel pripravenou vymluvu: "I'm so sorry mrs. teacher, but I had a lot of work, so I'm not prepare... give me five.":-D V dalsihe hodine nas Vsevedouci Ucko poctilo svou dokonalosti a dovolilo nam vyhrivat se v zaru jeho ega:-D Hodina treti nepatrila k nejvonavejsim pac jsme byli suplovani panem Odbornikem-na-pocitace-pisicim-ctyrmi-prsty Hrncem.
V 15:36 jsem dorazil do Zlina (coz je obdivuhodne protoze autobus se zpozdil jenom o 6 minut! - cekal jsem tak deset). V 15:45 jsem mel totalne mokro v botach protoze pred odjezdem se mi roztrhly obe tkanicky na zimnich botach a musel jsem si vzit nezimni:-D Moje prvni kroky samozrejme vedly do Levne knihy - jak jinak. Po kratkem prohlizeni knizek jsem se rozhodl dokoupit nejake dilko do me "knihovny klasiku" (neco co by zapadlo mezi Bulgakova a Orwella). Do oka mi padl Puskin - Evzen Onegin (Pricemz pro literarni tupce a analfabety - Puskin je autor a Evzen Onegin nazev dila;-)). Zvedam knizku... rikam si: "Rusak, to bude kravina." Otevru: "Nooo... prozu se mi cist nechce. (pohled na text) Ale ona je to poezie!" Chvilka zamysleni: "Ale je to rusak. Urcite se to nebude rymovat..." Podivam se... a... stravil jsem tam ctenim asi deset minut. Nakonec jsem si to koupil - cena pohopouhych 69 kc. Zboznuju Levnou knihu:-D


Dospely dospely, pubertalni dite, pubertalni dospely, dospele dite

Nevim cim to je ale posledni dobou porad casteji narazim na dva ze ctyr druhu lidi (viz vyse). Dospele (vek nad 18 let), kteri se chovaji jako pubertalni tukani a (v mnohem omezenejsi mire) na deti ktere se chovaji jako dospeli (ale tech je fakt pomalu:-D).



Moudro na zaver:

"Rád budu kráčet světem jen s jednou botou, vím-li, že druhou jsem nechal v prdeli blbce."

neděle 8. února 2009

Můj nekontrolovaný myšlenkový tok v 1:46

Nedavno jsem na CT1 videl ve 168 (coz je mimochodem pocet hodin v tydnu) neco o generaci Y. Generaci, ktera zije internetem, televizi, mobily... Drsne no. Co kdyz prestane jit elektrika?:-D Nedavno kamoska rikala ze Majove predpovedeli konec sveta na 23.12.2012 (coz ma vyhodu v tom ze neni treba kupovat vanocni darky:-P). Podle nekterych teorii dojde k prevraceni polu... co si pod tim predstavit?:-D Prej vybuchne vsecko co vyrabi elektriku... umrem:-)
Dalsi generace by mela byt Z... chudaci co prijdou po nich - dojdou jim pismenka:-D



Co je mym nejvetsim snem? Vystudovat spolecne s kamaradem farmacii a dostat nobelovu cenu za vyrobu nejvetsiho paralenu na svete. Premyslel jsem i nad ibalginem... ale prece jenom kultivace Aspergilia coz je plisen ze ktere se paralen vyrabi je mnohem pritazlivejsi zalezitosti nez nejake ruzove hnusy na vyrobu ibalginu:-! Uz se tesim na ty plisnove plantaze:-D



Co bylo mym snem? Tak jako kazde dite i ja jsem si v detstvi vybral sve budouci povolani... uz zde se projevila ma dokonalost a genialita:-D Tak jako chce byt nektere dite doktorem, hasicem nebo policistou, ja chtel byt vladcem. A ted pozor... Ja, maly (opravdu maly:-D) 6-ti lety chlapecek jsem uvazoval nad tim, ktere statni zrizeni vyuziju... samozrejme nejlakavejsi je monarchie a absolutisticka vlada... ale jelikoz jsem prisel na svet po revoluci, vedel jsem jake jsou lidi neprejici svine:-D Proto jsem se rozhodl ze se stanu... chvilka napeti... prezidentem!



No nic... prerusuju svuj myslenkovy tok a jdu spat:-D

Vas vzdy uzasny - Já;-)

čtvrtek 5. února 2009

New address...

Po naprosto zdrcujici kritice jiste slecny: "Opakujes" (+ sileny smich) jsem se rozhodl zmenit adresu blogu z vety, kterou pouziva ona, na vetu, kterou pouzivam ja :-P :-D

Jinak momentalne jsem velice znuden. Jsem uz pres tyden doma, vsechny filmy jsem uz videl, cist se mi nechce (prestoze mam od dovolene - nekdy z cervence - rozectenou Sophiinu volbu a uz mi prisly dve upominky :-D), na uceni nesahnu ani za posveceny pentagram :-/



No... rozhodl jsem se vysvetlit par veci uzitych na tomto blogu:

1.) v.o.s. nebo-li veřejná obchodní společnost - zkratka je pouzita proto ze se mi libila, ne z nejakeho vyssiho umyslu :-D Sam se divim ze i pres obrovskou snahu pani prof. Kasparove, ktera se s takovou oblibou se svym tehotenskym pupkem houpala na zidli a usmivala jako clovek ktery prave prchnul z psychiatricke lecebny, jsem si nezapamatoval, ze takovyto ekonomicky "utvar" vubec existuje :-D

2.) s.r.o. nebo-li společnost s ručením omezeným - nikdy jsem nepochopil, proc zkratka ze ctyr slov ma tri pismenka :-D je to velka zahada...

3.) Spolek dokonalých - jiz z nazvu logicky vyplyva, ze jde o organizaci sdruzujici dokonale... bohuzel takovych je nas velmi malo, tudiz ma pouze dva cleny:-D Svym zrizenim, ktere jsem moudre navrhnul ja :-P, se jedna o obdobu triumviratu, pricemz neni-li triumvirat kompletni ma starsi clen vetsinovy hlas :-P (jelikoz jsme dva a ja starsi... jsem v podstate neomezenym vladcem... - nasleduje asi 5-ti minutovy temny a zlomyslny smich)


Na nic dalsiho co bych chtel dodat si nevzpominam... takze zatim :-)

úterý 3. února 2009

Úvodník aneb proč, kdo, co, jak, kdy, kde, atd., atd.

Tento článek bude prvním a s velkou pravděpodobností i jediným mým spisovatelským počinem na tomto blogu:-)

Celý blog byl založen, aby mi umožnil snáze reagovat na úvahy a úchylné příběhy soudružky ze Spolku dokonalých:-P Občas sem možná švihnu nějakou tu myšlenku či krátký satirický útvar... avšak toto jednání bude nejspíš velice ojedinělou záležitostí.

Zrovna mě napadá, že tento "sloupek" bych mohl využít k poděkování panu učiteli Smraďochu-počítačovému-génii-píšícímu-čtyřmi-prsty-Hrnčiříkovi za jeho velmi přínosné hodiny IVT, kteréžto s oblibou trávím na meebo.cz. Nebýt jeho nikdy bych nedokázal takové složitosti jako změnit šablonu na blogu nebo změnit písmo ve Wordu...:-D



No to by pro začátek stačilo... jak se tak dívám, tak tohle asi nebude jediný příspěvek. Bylo by záhodno vysvětlit pár věcí, např. Spolek dokonalých, v.o.s., s.r.o. a další... Taky už nehodlám psát s háčky a čárkami neb mi to pije krev a parádně mě to nasírá:-)



Žijte blaze přátelé